Přejít k hlavnímu obsahu
The independent public prosecution office of the EU
Report a crime

Právní rámec

Nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce a směrnice o ochraně finančních zájmů

Nařízení (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce při zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce („nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce“), stanoví základy fungování Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „úřad EPPO“).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (dále jen „směrnice o ochraně finančních zájmů“) stanoví, které trestné činy jsou považovány za trestné činy s dopadem na rozpočet EU.

To souvisí s věcnou příslušnosti úřadu EPPO, která je stanovena v článku 22 nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. (Článek 22 nařízení o zřízení EPPO odkazuje na řadu trestných činů vyplývajících z práva EU, které jsou obsaženy ve směrnici o ochraně finančních zájmů.)

Směrnice o ochraně finančních zájmů je stejně závazná pro všechny zúčastněné členské státy. Směrnice ponechávají na členských státech, v jaké formě a jakým způsobem je každý z nich provede do svého vnitrostátního práva. Pro úřad EPPO to znamená, že neexistuje společný trestní zákoník Evropské unie. Směrnice o ochraně finančních zájmů ale zajišťuje harmonizovanou příslušnost ve všech členských státech účastnících se spolupráce s úřadem EPPO, pokud jde o trestné činy, které úřad EPPO vyšetřuje a stíhá.

Při vyšetřování a stíhání vychází úřad EPPO z vnitrostátních trestných činů, které jsou formalizovány v příslušných trestněprávních předpisech členského státu evropského pověřeného žalobce, který byl určen jako osoba odpovědná za vedení vyšetřování a stíhání v konkrétním případě jménem úřadu EPPO . V rámci svých oznámení podle článku 117 nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce zúčastněné členské státy předložily seznamy se svými příslušnými trestnými činy.

 

Členské státy účastnící se spolupráce s úřadem EPPO 

V současné době se na činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce podílí 22 členských států EU. Koncepce posílené spolupráce (články 326 až 334 Smlouvy o fungování Evropské unie) umožňuje, aby se několik členských států dohodlo, že budou vzájemně usilovat o dosažení nějakého cíle, jako je zejména cíl zřízení úřadu EPPO (čl. 86 odst. 1 bod 3 Smlouvy o fungování Evropské unie), i když se jiné členské státy rozhodnou se na tomto úsilí nepodílet.

Během jednání o zřízení úřadu EPPO potvrdilo 20 členských států své přání jej zřídit a když bylo v roce 2017 přijato nařízení o Úřadu evropského veřejného žalobce, staly se tak zúčastněnými členskými státy.

S výjimkou Dánska je možné, aby se k posílené spolupráci v rámci úřadu EPPO později připojily i další členské státy. Jejich účast musí potvrdit Evropská komise.

Doposud se tak stalo v případě dalších dvou členských států:

  • Rozhodnutí Komise ze dne 1. srpna 2018, kterým se potvrzuje účast Nizozemska na posílené spolupráci za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce;
  • Rozhodnutí Komise ze dne 7. srpna 2018, kterým se potvrzuje účast Malty na posílené spolupráci za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.

 

Právní nástroje přijaté kolegiem úřadu EPPO

Nařízení o Úřadu evropského veřejného žalobce stanoví další právní nástroje, které zpřesňují a usměrňují vnitřní rozhodování úřadu EPPO. Nejdůležitější z nich jsou:

 

Spolupráce s dalšími partnery úřadu EPPO

Při vyšetřováních a stíhání spolupracuje úřad EPPO s řadou partnerů z Evropské unie (orgány zúčastněných i nezúčastněných členských států, orgány, institucemi, úřady a agenturami Evropské unie) i mimo ni (orgány třetích zemí, mezinárodními organizacemi).

Ve svých oznámeních podle článku 117 nařízení o Úřadu evropského žalobce určily zúčastněné členské státy své příslušné orgány, které s úřadem EPPO spolupracují.

Za účelem usnadnění spolupráce uzavřel úřad EPPO řadu pracovních dohod s orgány zúčastněných i nezúčastněných členských států a s partnery na úrovni Evropské unie, např. s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), Eurojustem, Europolem, Evropským účetním dvorem a skupinou Evropské investiční banky.

Dále došlo ke změně základních aktů hlavních partnerů tak, aby upravovaly jejich vztah k úřadu EPPO: nařízení o Eurojustu, nařízení o úřadu OLAF a nařízení o Europolu.

 

Ochrana osobních údajů a přístup veřejnosti k dokumentům

Viz právní rámec ochrany osobních údajů na stránkách úřadu EPPO

Úřad EPPO vede veřejný registr dokumentů úřadu EPPO, ve kterém lze vyhledávat výše uvedené a jiné právní dokumentu úřadu EPPO.